Možná na tom není nic divného. Možná je to úplně obyčejná věc, která se děje lidem na potkání. Nevím. Každopádně mně to ještě pořád přijde zvláštní.
Jsem ten typ, co když ho potkáte na ulici, máte dojem, že proplouvá kolem vás a ani nepozdraví. Není to tím, že zdravit neumím nebo nechci, ale jsem myšlenkami bůhví kde:-))), takže vás z devadesáti procent vůbec nezaregistruju. Tím chci říct, že opravdu nepatřím k lidem, kteří se při chůzi cíleně někam dívají. Třeba na zem. Prostě jdu a občas se podívám na zem. Je to divný článek, že? Ale rozuzlení se už blíží.
Jsou to čtyřlístky. Prostě jdu, najednou se zastavím, podívám se zblízka a je tam. Čeká tam na mě. Za posledních několik dní se jich lisuje v knihách asi deset. Nejsem hledač čtyřlístků, jsem intuitivní sběrač. Během chviličky zaostřím a trhám. A tak to mám už několik let.
Tenhle malý symbol pro štěstí chci alespoň takhle, virtuálně poslat všem, kteří by ho zrovna teď potřebovali. Já si třeba najdu zase nějaký další…
Ester
2 reakcí ↓
1 Hana // Srp 1, 2008 at 7.38
Ester,
mám příjemný pocit z vašeho psaní. Je to moc hezké o čem a jak píšete, kladete slova tak pěkně a o docela obyčejných věcech… opravdu moc hezké.
Hana
2 Ester // Srp 22, 2008 at 20.37
Hanko, moc díky za pochvalu, skoro se červenám:-))), píšu ráda, ale čas mi chybí…
Hezký večer. Ester
Zanechte komentář